On the 3rd October 2012, Agora presented a debate which looked at xenophobia in the Czech Republic, with a specific focus on the younger generation of Czechs.
About the debate:
This was an educational debate for the students in attendance, which featured the following speakers:
Ivan Gabal – Sociologist
Peter Klinger – Manager of Social Integration for People in Need
Alena Hesová – Civic Education and Multicultural Education Trainer at the National Institute for Education
Margaret Pastorová – Civic Education and Multicultural Education Trainer at the National Institute for Education
Jan Balog – Founder of the civic association Palestra Box Club, which offers meaningful leisure time to children from socially disadvantaged families.
The discussion also had the good fortune to be able to hear from Lucie Gissyová, who teaches civics and social sciences at the Business Academy in Usti nad Labem, and Alena Chudžíková of the Centre for the Research of Ethnicity and Culture.
Yet, the students from Usti nad Labem, Most and Litoměřice didn’t just leave the discussion up to the speakers. Right from the start, they made it clear that they wanted to be involved. The students were not afraid to state their opinions, but they were also attentive and listened carefully to the responses to their questions and to all the information from the speakers and their moderator, Jarmila Balazova.
The debate was quite lively and the students got clear guidance or solutions regarding optimal co-existence with the majority of the Roma minority. Everyone learned new information about the complexity of the problem and it became obvious that it is not a situation with any one clear and simple solution. The students, however, remained interested and enquired about what they themselves could do to improve the situation. Some wanted to find opportunities to participate as volunteers, for example, several offered Peter Klinger from People in Need their assistance. Debate ensued on how to better understand the situation and where to seek guidance for resolving the pressing problems it threw up. It was therefore not just possible, but also necessary that the debate was ultimately extended into a discussion of more than two hours. However, this was only a first attempt to revive an interest in the problems of xenophobia and issues relating to our coexistence with the Roma minority amongst young people in mainstream society, an attempt to think about a situation which is far from black and white and which will ultimately need to be discussed further.
Vidí mladí černobílé? aneb Kde se bere xenofobie
Ve středu 3.10. od 13 hodin proběhla v kin Perštýn debata, která byla určena především studentům.
Se studenty přišli debatovat sociolog Ivan Gabal, Petra Klingerová – manažerka programů sociální integrace z organizace Člověk v tísni, Alena Hesová a Markéta Pastorová – didaktičky občanské výchovy a multikulturní výchovy z Národního ústavu pro vzdělávání, Jan Balog – zakladatel občanského sdružení Palestra, Box Clubu, který nabízí smysluplné trávení volného času dětem ze sociálně slabých rodin. Svými zkušenostmi z praxe přispěla Lucie Gissyová, která vyučuje občanskou výchovu a základy společenských věd na Obchodní akademii v Ústí nad Labem. Z Bratislavy přijela posunout debatu za hranice České republiky Alena Chudžíková z Centra pre výzkum etnicity a kultúry.
Diskutovat přijeli studenti z Ústí nad Labem, Mostu a Litoměřic. Už od začátku dávali najevo, že se chtějí zapojit a říci své názory a slyšet reakce a nové informace od pozvaných hostů a moderátorky Jarmily Balážové. Debata byla dosti živá a přestože studenti nedostali jasný návod či řešení na optimální soužití majoritní společnosti s romskou menšinou, dozvěděli se nové informace a vhlédli do složitosti problému, který nemá jednoznačné a jednoduché řešení. Přesto se studenti zajímali, co oni sami mohou pro zlepšení situace udělat. Sami se snažili najít možnosti a konkrétní možnost, zapojit se jako dobrovolníci, jim nabídla Petra Klingerová z Člověka v tísni.
Debatovat, snažit se porozumět situaci a hledat návody, jak řešit palčivé problémy, by bylo možné a nutné déle, než byly dvě hodiny určené debatě. Byl to však první pokus vzkřísit zájem mladých lidí z majoritní společnosti o problém xenofobie, soužití s romskou menšinou, pokus o zamyšlení nad situací, která rozhodně není černobílá a která nemá jednoduché a rychlé řešení.
